Trávení z pohledu funkční medicíny

O důležitosti zdravého střeva a mikrobiomu už toho bylo napsáno tolik, že jsem chvíli váhal, zda další článek není zbytečný. Jenže trávení není jen střevo a mikrobiom. Trávicí soustava totiž začíná již v ústech, končí, nepřekvapivě, konečníkem, její nesmírně důležitou součástí jsou ale také žaludek, játra, žlučník a slinivka. Víte, že až 95 % všech zdravotních problémů (nezpůsobených úrazem či jiným traumatem) má původ právě někde tady.

95 % zdravotních problémů má původ v trávicí soustavě?!

Jako bych slyšel váš údiv a nedůvěru v tak vysoké číslo. Abychom lépe pochopili jeho význam, pojďme si nejprve shrnout všechny důležité funkce, které trávicí soustava má. 

Je zřejmé, že už nyní existuje v trávení spousta klíčových bodů, ve kterých může vzniknout problém.

Živiny z naštěpené potravy je tedy nyní potřeba vstřebat organismem tak, aby je mohl využít.  Zjednodušeně řečeno se různé mikronutrienty vstřebávají vstřebávají  sliznicí tenkého střeva. A tady může nastat další problematická část. Není -li sliznice v pořádku, protože v ní probíhá zánět, jsou poškozeny její buňky, nedochází k efektivnímu vstřebávání. Pokud navíc není kompaktní, ale naopak příliš propustná, propouští do krevního oběhu složky naštěpené potravy. Imunitní systém přirozeně reaguje. Na některé složky, zejména bílkoviny (a typicky gluten, casein) může náš imunitní systém reagovat vznikem zánětu. Při zánětu vzniká otok, ten "ucpe kanálky" je znemožněn vstřebávání a některých mikronutrientů, které nám pak v těle zákonitě chybí.

Modulace zánětu

Tím se dostáváme k další důležité úloze trávicího traktu, a to je jeho vliv na zánět. Trávicí soustava totiž hraje klíčovou roli v řízení a modulaci zánětlivých procesů v těle. Zánět je přirozená obranná reakce organismu. Pokud vznikne a proběhne správně, například jako reakce na patogenní organismy, jde o důležitou součást naší imunity. Bohužel vzniká zánět často i z jiných příčin. Zdravý střevní mikrobiom je pro regulaci zánětu doslova klíčový. "Prospěšné" probiotické bakterie totiž produkují takzvané SCFA neboli mastné kyseliny s krátkým řetězcem jako je butyrát, acetát nebo propionát, které mají silně protizánětlivé účinky a podporují zdraví sliznice střeva. Dysbióza, neboli přemnožení patogenních a nedostatek prospěšných bakterií  může vést k chronickému zánětu a je spojována s řadou zánětlivých onemocnění, jako zánětlivá onemocnění střev nebo syndrom dráždivého střeva, ale také s obezitou a metabolickým syndromem. Je-li navíc narušena střevní sliznice, mizí bariéra mezi  prostředím střeva a organismem, a do krevního oběhu prochází molekuly, které tam nemají co dělat. Jde o špatně natrávené molekuly stravy, zejména bílkoviny, ale také o bakterie, jejich toxiny nebo třeba léky.  Syndrom propustného střeva neboli Leaky gut je spolu s následnou reakcí imunitního systému a vznikem chronického zánětu zásadní  příčinou autoimunitních onemocnění, atopií, ekzémů, alergií a mnoha dalších nemocí.

Modulace imunitního systému

Na sliznicích v našem organismu se nachází velmi důležitá lymfatická tkáň, která je součástí takzvaného Slizničního imunitního systému (v angličtině MALT - mucosa associated tissue). Část spojená se střevem, se v angličtině nazývá GALT - gut-associated lymphoid tissue. Zahrnuje mandle, slepé střevo, lymfatické buňky tenkého střeva, ale překvapivě i jícnu, žaludku a samozřejmě i tlustého střeva. GALT produkuje takzvané sekreční IgA, které je vylučováno do střeva, kde neutralizuje patogeny a zabraňuje jejich přilnutí na sliznici střeva. Imunitní systém spojený se střevem představuje dokonce asi 70% všech imunitních buněk. A narušení imunitní rovnováhy střeva ovlivní tedy velmi významně imunitní systém jako celek.

Povrch střeva, kde dochází ke vstřebávání složek potravy, je vlastně pro náš organismus vnějším prostředím plným cizorodých látek, bakterií, patogenů. Je velmi křehký. Úkolem imunitního systému je proto rozhodnout, zda jsou složky potravy, patogeny, bakterie, ale třeba i vdechnuté pyly, roztoči atd. bezpečné či nikoliv a následně spustit odpovídající reakci. Jak asi tušíte, špatné vyhodnocení může mít neblahé následky v podobě proniknutí patogenů hlouběji do organismu, alergické reakce, reakce na potraviny (tím spíše, čím méně fungují výše zmíněné mechanismy, jako dostatečné žvýkání, dostatek HCl v žaludku, propustné střevo). Jak dnes v praxi často vidíme, může bohužel dojít také k přestimulování imunitního systému, nesprávnému vyhodnocení, tvorbě protilátek proti vlastním tkáním a vzniku autoimunitních onemocnění.

Regulace nervového systému

Možná jste někdy zaslechli, že střeva jsou naším druhým mozkem. Odborně hovoříme o enterálním nervovém systému. Překvapením výzkumu posledních let je, že 2/3 neurotransmiterů (speciální látky, které přenášejí nervové vzruchy a jsou zodpovědné za naši náladu) vzniká právě ve střevech, z velké části díky střevním mikrobům. Navíc ovlivňuje nervový systém naše trávení. Ve stresu např. zastavuje sekreci trávicích šťáv a zpomaluje pohyb střevních klků, což při dlouhém trvání může mít negativní vliv na mikrobiom. A tak se trávicí a nervový systém vzájemně ovlivňují a i zde často vzniká začarovaný kruh, ze kterého není snadné se dostat.

Hormonální vlivy

Vše výše zmíněné se nám pak propisuje také do hormonálního systému. Zdraví střev, zánět a imunitní systém ovlivňují nadledvinky (a reakce na stres), ty ovlivňují štítnou žlázu (a tím i metabolismus, naši energii a váhu) a ta ve finále ovlivní zdraví našich pohlavních žláz a hladiny pohlavních hormonů, a tím i plodnost nebo průběh menstruace.

A to jsme stále nezmínili všechny funkce trávicího systému a aspekty jejich vzájemného propojení. Ona „trávicí trubka“, která námi prochází, je prostě fascinující svět mikroorganismů, buněk, klků, lymfatických uzlů, receptorů, hormonů, kyselin a zásad, enzymů, T a B lymfocytů, makrofágů a mnoha faktorů, jejichž vzájemná orchestrální souhra je zodpovědná za naše zdraví.

Naši klienti jsou často překvapeni, kolik času trávíme povídáním a otázkami zaměřenými na stolici (používáme dokonce obrázky) a všechny pocity, které jejich
trávení provází, i když přišli kvůli úplně jinému problému. Zjistit, která část orchestru hraje falešně, je pak jedním z prvních cílů našich sezení. Naštěstí existuje mnoho sofistikovaných testů, které nám s tím pomohou. Pak už je relativně snadné najít vhodné řešení.

Autor:
Lukáš Bulín

Disclaimer: Poskytnuté informace nemají sloužit jako náhrada odborného posouzení Vaším lékařem. Než začnete užívat jakýkoli doplněk stravy nebo provádět jakékoli změny ve stravování či cvičení, vždy se poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným poskytovatelem zdravotní péče.